Studená fronta je atmosférické rozhraní, kdy na místo teplé vzduchové hmoty přichází studený vzduch a vytlačuje ji (teplou vzduchovou hmotu) vzhůru. Ne všechny studené fronty se chovají stejně. Rozlišujeme studenou frontu prvního druhu a studenou frontu druhého druhu. Přechod studené fronty prvního druhu můžeme pozorovat především v zimním období. fronta je pomalejší, na jejím čele se vytváří kupovitá oblačnost s přeháňkami a bouřkami. Za frontou se vyskytuje oblačnost vrstevnatá z níž zpravidla padají trvalé srážky. Toto pásmo srážek bývá široké 200 až 300 km. Studená fronta druhého druhu se vyskytuje hlavně v létě. Je rychlejší, její postup dosahuje rychlosti 50 km/h a projevy počasí jsou na ní patrnější než na studené frontě prvního druhu. Na jejím čele se utváří mohutná kupovitá oblačnost s intenzivními bouřkami, vydatnými přeháňkami a silným nárazovitým větrem. Tato fronta s sebou přináší výraznější ochlazení. Pásmo oblačnosti je úzké, pouze několik desítek kilometrů, a srážky vypadávají po dobu 30 až 60 minut. Po přechodu fronty se oblačnost rychle protrhává., ale může stále pršet. Někdy se za studenou frontou vyskytne tzv. podružná studená fronta, která přináší opětovné zhoršení počasí s přeháňkami a ochlazením. Nejedná se ale o studenou frontu ale jen o rozhraní mezi jednotlivými dávkami studeného vzduchu uvnitř jedné vzduchové hmoty
