Slunce je z meteorologického hlediska strůjcem všeho, co se v atmosféře děje. Je to koule ze žhavých plyn a m teplotu zhruba 5700 C. Slunce svítí na Zemi kolmo jen mezi obratníky. Na jižní obratník (obratník kozoroha) dopad sluneční světlo kolmo 21.12.(zimní slunovrat), v den rovnodennosti na rovník a na severní obratník (obratník raka) 21.6. (letní slunovrat). Sluneční záření není jen to bílé světlo, které zabírá 48%, ale i ultrafialové záření, na které připadá 7% a 45% připadá na infračervené záření Bílé světlo se skládá z barevného spektra, které je patrn při duze. Ultafialové záření může být pro všechno živé v nadměrné výši škodlivé. Pro lidi může být škodlivé v podobě rakoviny kůže. Infračervené záření si můžeme zjednodušeně představit jako teplo.
Bílé světlo, viditelné světlo pro naše oko, dokáže na obloze vykouzlit spoustu zajímavých kaz. Prvním z nich je zrcadlení nebo také fata morgana. Vzniká při průchodu světla vrstvami o různé teplotě a hustotě. Často vypadá jako voda na rozpálené silnici. Druhým efektem je zelený záblesk, který se může spatřit jen těsně před zanořením slunce pod obzor. Dalším známějším jevem je duha. Ta vznik lomem bílého světla o vodní kapky do barevného spektra. Dále vzniká koróna a halové jevy. Koróna i halové jevy jsou kruhy kolem Slunce. Halové jevy se ale odlišují tím, že mezi Sluncem a osvíceným kruhem je neosvícené mezikruží. Ze Slunce také vychází korpuskulární záření, tedy sprcha atomových jader, elektronů, protonů a dalších částic. Magnetické pole Země takové částice přitahuje a lidé pak při velkém množství mohou pozorovat polární záři.
Myslíte si, že Měsíc svítí? Jestli ano, tak se mýlíte. Měsíc je totiž ve skutečnosti chladný a temný. Jeho průměrná teplota je -23 °C. Měsíc je zrcadlem slunečního záření, proto si myslíme, že svítí Měsíc. Jednu dobu ale Měsíc sluneční světlo neodráží. Ve chvíli kdy se dostane do zemského stínu.
