Srážky jsou v meteorologii definovány jako voda v pevném či kapalném skupenství, která se tvoří z vodní páry v atmosféře. Sama oblačnost je tvořena kapičkami či ledovými krystalky. Oblačné částice jsou ale daleko menší, a tak se ve vzduchu vznášejí. Když už narostou do takových rozměrů, že je vzestupné proudy v oblaku neudrží, začnou z něj vypadávat, tedy začne pršet nebo sněžit. V oblačnosti složené pouze z vodních kapiček je proces narůstání velký vodních kapek velmi pomalý. Označuje se jako koalescence. Je-li ale oblačnost složena nejen z vodních kapiček, ale i z ledových krystalků, probíhá v oblačnosti proces zvětšování kapiček daleko rychlejší. Tento proces se označuje jako koagulace.
Srážky můžeme rozdělit na tuhé a kapalné, v některých případech i smíšené. Mezi tuhé patří namrzající déšť, kroupy, sníh a jinovatku. Mezi kapalné déšť, mrholení a rosa.Srážky se dají také rozdělit podle toho, jestli padají z oblaků nebo se usazují na povrchu předmětů. Padající z oblaků se označují jako vertikální (déšť, sníh) a usazené na předmětu jako horizontální (rosa, jinovatka, námraza). Srážky se měří srážkoměrem (nádoba s nálevkou).
Extrémy: V ročním průměru prší na našem území nejvíce v pohraničních horách. Nejvíce naprší na Labské boudě. Tam je roční průměrný úhrn 1500 mm. Rekordní úhrn za 24 hodin byl zaznamenán na Nové Louce v Jizerských horách. 29.7.1987 tam spadlo za 24 hodin 345 mm srážek. Ve světě nejvíce prší na Mt. Waialeale na Havaji. Tam v průměru spadne 11 860 mm srážek. registrují zde 350 dnů s deštěm. Nejvíce však napršelo v Indii v Čerápundží, bylo to 26 461mm. Za jeden měsíc zde spadlo 9300 mm. Za jeden den spadlo nejvíce srážek na ostrově Réunion a to 1825 mm. Nejsilnější déšť zaznamenali na souostroví Guadeloupe v Karibiku. Bylo to 26.11.1670, kdy zde napršelo za jednu minutu. 38,1 mm srážek.
